Book Cover: L'avenir fédéraliste de l'Europe : la Communauté européenne, des origines au Traité de Maastricht
Parte di 1992 series:
Editions:Digitale (French)

Paru pour la première fois en 1992, cet ouvrage constitue une lecture fédéraliste du processus de construction européenne. L’auteur défend l’idée que, dans un monde global et interdépendant, le fédéralisme est la forme d’organisation sociale la plus adaptée à unir les États, tout en sauvegardant leurs identités et leurs diversités.

Pour soutenir cette idée, Dusan Sidjanski adopte une perspective historique. Il remonte à la naissance de l’idée européenne et aux premiers projets d’une union européenne à vocation fédéraliste. Il examine ensuite les grandes étapes et les caractéristiques principales de l’intégration de l’Europe, notamment sur les plans institutionnel, décisionnel et politique pour arriver à la signature à Maastricht, en 1992, du Traité sur l’Union européenne.

Ce traité, selon Dusan Sidjanski, confirme et développe la vocation fédérative de la Communauté européenne. Il ne constitue pourtant que la première ébauche d'une Europe qui doit se doter d’urgence d’une union politique efficace, conclut l’auteur.

Kniha je překladem německy psaného rukopisu 'Europa und nach-Europa'. Jde o filozofické dílo navazující na fenomenologické myšlenky Edmunda Husserla. Slábnoucí význam Evropy ve druhé polovině 20. století, kdy je kontinent prakticky rozdělen podle sféry vlivu dvou neevropských mocností (USA a SSSR) a dvou politických systémů, vede Patočku k zamyšlení nad kulturními a filozofickými kořeny Evropy. Patočka se obrací k řeckým filozofům a především k Platónovi, kde hledá základ evropského myšlení.

Rozvíjí Platónovu myšlenku péče o duši, která je podle něho jádrem evropské identity a jedinečnosti. Péči o duši Patočka definuje jako hledání pravdy, cestu k pravě a dobru, tzv. 'nahlednutí'. Duše stojí v centru procesu mezi vůlí k rozumovému pochopení světa na straně jedné a vědomím nedefinitivnosti tohoto vědění a neustálého přezkoumávání již objeveného na straně druhé. Opečovovávaná duše nepropadne ideologické strnunosti a zdání konečné pravdy, je si vědoma nikdy nekončící cesty k pravdě a tato cesta se tak stává pravdou.

Patočka vidí odpověď na překonání krize Evropy právě ve starání se o duši, v neustálém hledání smyslu dobra a zla. Rozšiřuje pak toto 'nahlédnutí' duše a bytí jednotlivce na péči o obec a veřejný prostor.

Editors:
Cover Artists:
Genres:
Tags:
Book Cover: La democrazia in Europa
Editions:Cartaceo (Italian): € 8,00 EUR
Size: 14,10 x 21,30 cm
Pages: 174

Il libro trae origine da un incontro del febbraio 1991, in cui Furet e Geremek parteciparono alla presentazione del libro di Ralf Dahrendorf '1989, riflessioni sulla rivoluzione in Europa'.

Nell'inverno 1991-1992, Lucio Caracciolo organizza una conversazione fra i tre intellettuali: il libro è la 'trascrizione' della loro discussione.

I tre autori discutono la situazione e le prospettive dell'Europa dopo la fine del comunismo nell'Europa dell'Est, in un periodo di sommovimenti politici, sociali ed economici.XXIl dialogo a più voci è organizzato in 5 capitoli dedicati ai seguenti temi: Che cosa è l'Europa; Le rivoluzioni del 1989 e i paesi postcomunisti; La crisi della comunità europea e la necessità di una nuova Europa; Ripensare la democrazia; La cultura e il ruolo degli intellettuali in Europa.

Uno dei problemi individuati è il 'tribalismo', cioè la tendenza ad enfatizzare le differenze etniche, considerate il pericolo maggiore per la sopravvivenza di un'Europa libera e democratica.

Il nodo centrale della discussione è la responsabilità della democrazia in Europa, nel momento in cui essa 'sembra diventare, almeno a parole, lo standard universale'.

Anche nell'epoca della democrazia spetta alla politica controllare e regolare la società civile, secondo Geremek un 'mostro da domare' sebbene non da demonizzare come è avvenuto nei paesi comunisti.

Della democrazia in Europa i tre intellettuali discutono quindi le problematicità così come le sue capacità di rispondere ai propri deficit di rappresentanza.

E nell'ultimo capitolo, al centro della discussione è proprio la rilevante funzione degli intellettuali, invitati da Dahrendorf ad essere presenti nel dibattito politico con il loro 'impegnato distacco'.

Di admin